Trochu jsme se u nás zamysleli nad myšlenkou fungování startupu. Ptali jsme se sami sebe, jsme ještě start-upem, nejsme start-upem? Kde je ta hranice. Jako každé podnikání jsme začali nápadem a z toho vznikl postupnými krůčky PR Yard. Kdy se ale dostaneme přes tu hranici, která nám řekne, jaký podnik vlastně jsme?
Definic toho co je a není startup, je mnoho. Většina se opírá o tato základní slovíčka:
- „Začínající“.
- Řeší nový problém.
- Rychle se vyvíjí.
- Závislý na investorech.
- Má potenciál.
To že vznikne společnost, ještě neznamená, že si může říkat startup. Většinou jde o technologické firmy, které slibují vysoký růst s globálním přesahem, co přináší nové řešení na jakýkoliv problém. Zpravidla to nemusí nutně být technologická firma, důležitý je dobře aplikovatelný obchodní model, což jde v dnešní internetové době ruku v ruce.
Na trhu pak mají silnou pozici hlavně díky svojí dynamičnosti. S dostatkem financí reagují rychle na změny na trhu, jejich zaměstnanci nejsou omezováni korporátní kulturou a s volnou rukou dokáží mnohdy fungovat velmi efektivně. Mají pocit, že jejich práce dává smysl a samotný kolektiv optimistických, energických a mladých lidí posouvá společnost rychle vzhůru.
Problém je, že startupy mohou své pozice mnohdy zneužívat
Valná většina podniků využívá slovo startup k vytvoření „hype“ pro svůj byznys. Přeci jen proč ne? Ten byznys dobře funguje – lidé si pod tímto názvem představí mladé, technologicky a internetově vyspělé jednotlivce, co dávají maximum své energie do všech svých aktivit. Takové persony vnímáme za své vzory nejčastěji třeba mladý Zuckerberg nebo Jobs.
Crowdfundingové projekty na slovo startup dobře slyší a nebojí se v tomto oboru riskovat. Investoři mají pocit, že jejich prostředky nejsou jen v nějaké náhodné firmě na papíře, ale v něčem perspektivním a výjimečném, co táhne další talentované lidi a může pouze jenom růst.
Tahle pozice je pro firmy zkrátka výhodná z mnoha hledisek. Když se jim daří, vidí se jako budoucí vizionáři. Přitahují k sobě mladé talenty, jelikož působí atraktivně díky příslibu inovací a neobvyklým výhodám. A ti na to slyší. Ve výsledku pro firmy samá pozitiva.
Samozřejmě má to i stinné stránky – vyšší podnikatelské riziko než mají ostatní firmy či údajně horší finanční ukazatele rentability a stability. To společně se špatně nastavenými cíli a strategií mnohdy vede k neúspěchu.
Je důležité jednoznačně definovat, co není startup
V podobě startupu může dle některých firma fungovat i pět nebo deset let. Není totiž jasně stanoveno, co už startup není. Byly vytvořeny číselné přístupy založené na údajích, jako je: množství zaměstnanců, příjmy, zisky nebo potřeba financování. Například velmi známou je v USA definice Alexe Wilhelma z roku 2014, který definoval jeho 50-10-500 pravidlo. Pokud společnost překročí jedno z těchto tří kritérií, nemohou se nadále považovat za startup:
- Tržby 50 milionů dolarů za 12 po sobě jdoucích měsíců.
- Množství zaměstnanců 100 a více.
- Hodnota společnosti více než 500 milionů dolarů.
Samozřejmě se jedná o údaje uzpůsobené globálnímu trhu a spíše než o odborné měřítko, slouží jako velmi jednoduchá poučka jakýchsi horních limitů pro definici. Startup může převzít status firmy s daleko jinými čísly odpovídajícími situaci na lokálním trhu. Ne všechny se totiž nacházejí v Silicon Valley.
Emocionální pohledy vycházejí z myšlenky, že jsou startupy založeny na kultuře, která není závislá na metrikách. Ty přestávají být startupem, když lidé dostanou pocit, že jejich činnost nemá nadále dopad ani smysl.
Podíváme-li se na situaci z více logických ukazatelů, firma přestane být startupem v případech, když zanikne nebo dojde k akvizici. Z druhé strany je významný milník získání statusu jednorožce. Jednorožcem se stane startup, jehož hodnota přesáhne jednu miliardu amerických dolarů. Takových je na světě zhruba tisícovka – označení jednorožec se používá kvůli jejich vzácnosti. Obecných definic, kdy se startupu podaří stát se firmou, není mnoho. Shrnout by se daly následovně:
Firma přestává být startupem, jakmile dosáhne své vize, realizuje stabilní obchodní model s produktem vhodným pro trh a stane se stabilnějším podnikem s tradičním životním cyklem.
Firma samotná musí tedy znát své hranice a včas si stanovit, kdy se z ní stane plnohodnotná společnost. A co si o fenoménu startupů myslíte Vy? Věříte, že se jedná o unikátní myšlenku nebo spíše nadhodnocenou? Podělte se do komentářů.
